Historie

Území Krňan bylo pravděpodobně osídleno již v prvním tisíciletí př.n.l. Podél Vltavy se tudy k jihu ubíral lid Knovízské kultury. Z doby kolem roku 400 př.n.l. pocházejí archeologicky doložené nálezy střepů a rýžoviště zlata pod Rakousy svědčící o stradonické kultuře Keltů se sídlištěm (opidem) u Hostěradic. Keltského původu je i pojmenování obce – Krnian. Později se zde usídlili staří Slované, kteří dali název Třebsínu – místu, kde pravděpodobně probíhala obětování pohanským bohům. Trebiti znamená staroslovansky obětovati.
Celé území patřilo pražským knížatům, která věnovala některé vesnice Ostrovskému klášteru jako vděk za šíření křesťanství. První písemná zmínka o obci pochází právě z Ostrovského kláštera a váže se k roku 1061.
V době husitské byly Krňany mezi prvními, kde bylo přijato Husovo učení. To proniklo do Posázaví z blízké Prahy. V roce 1419 tudy táhly husitské houfy na shromáždění v Praze. U nedalekého Křížkového Újezdce, na návrší na Křížkách (při „staré benešovské“ silnici), kázal na velkém táboru lidu slavný kazatel, kněz Václav Koranda. V 16. století nabývala v územích podél Vltavy na důležitosti těžba dřeva a voroplavba. Stopy starých plaveckých cest jsou dodnes patrné a chráněné jako památky. Během Třicetileté války obec hodně trpěla vojsky švédskými i císařskými, která se tudy ubírala od Zbraslavi na Benešov.

V novodobé historii je z hospodářského hlediska obce významně zapsaná činnost nového správce z dvorce Chlistova v Teletíně, pana Rudolfa Strimpla, který na Krňansko přivezl v roce 1912 sadbu polních jahod z USA. Pěstování jahod se zde velmi rychle ujalo, jahody se po roce 1918 začaly prodávat do Prahy s využitím paroplavby na Vltavě. Prodej přinesl značné příjmy zdejším obyvatelům, kteří sadbu postupně odkoupili a provozovali ve velkém až do druhé světové války.
Za První republiky došlo mimo jiné k úpravě a regulaci potoka v Krňanech, který při průtrži mračen napáchal značné škody na pozemcích. Dne 3.9.1926 byla slavnostně otevřena škola. Fungovala vyjma vysídlení za 2. světové války až do šedesátých let minulého století jako tzv. Obecná škola (dnešní první stupeň ZŠ).
2. světová válka poznamenala celý kraj neblahým působením jednotek SS. Území obce se stalo součástí rozsáhlého cvičiště (SS Übungsplatz) těžkých palných zbraní SS. Cvičiště mezi řekami Vltavou a Sázavou ohraničovala na severu silnice Benešov – Týnec nad Sázavou – Kamenný Přívoz, na západě řeka Vltava, na východě železniční trať Tábor – Votice a na jihu silnice Líchovy – Dublovice – Sedlčany. Obyvatelstvo obce bylo násilně vystěhováno ve dvou etapách, z nichž první proběhla v roce 1942. Území obce pak postupně chátralo a škody na majetku i neobdělané krajině byly rozsáhlé. Následky období Protektorátu Čecha a Morava přetrvávaly ještě dlouho po ukončení války v roce 1945.
Po válce začal dvakrát denně jezdit přes Krňany první autobus linky Jablonná – Praha. Obec se začala postupně elektrifikovat a byla obnovena tradice pěstování jahod, která byla udržována až do počátku sedmdesátých let.